Pokud vás zajímá design, ještě do 20. ledna máte možnost navštívit výstavu Krásná jizba dp 1927-1948, design pro demokracii v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze.
Ladislav Sutnar – nápojové a jídelní servisy
Mísa, váza a souprava na likér „s bílými proužky“, 1937-38, Lenora
Prvorepublikové centrum moderního designu
Krásná jizba byla založena jako pobočka nakladatelství Družstevní práce koncem roku 1927. Podporovala bytovou kulturu a design. Uplatňovala zásady funkcionalismu a prosazovala požadavky na kvalitu průmyslové výroby užitných předmětů. Působila jako arbitr účelného a vkusného bydlení a svými aktivitami – prodejními, produkčními, výstavními a poradenskými pronikla do každodenního života tisíců domácností.
Ambicí Krásné jizby byla produkce doplňků a bytového vybavení vysoké estetické a užitné hodnoty za ceny přístupné nejširšímu publiku. Tyto ambice se podařilo díky průmyslové výrobě z velké části naplnit, avšak za jejím mimořádným úspěchem stály jiné okolnosti – nepřehlédnutelný vizuální styl a cílená propagace.
Na jejím rozmachu se podílely přední osobnosti tehdejší kulturní scény. O nadčasový design mnoha užitých předmětů – od krásných nápojových a jídelních servisů až po sadu na psaní, a také grafický vizuální styl množství knih a propagačních tiskovin, se postaral geniální designér Ladislav Sutnar. Z toho, co navrhl on, bych si domů odnesla snad vše. Jeho kousky jsou naprosto nadčasové a moderní i v současnosti. Jeho grafikám sekundovaly skvělé fotografie Josefa Sudka.
Ladislav Sutnar – Soubor na čaj, 1931
Vizuální styl Krásné jizby
Rozmach a úspěch dp Krásné jizby byl zásadním způsobem podpořen výrazným vizuálním stylem, který vznikl propojením progresivních grafických úprav Ladislava Sutnara s reklamními fotografiemi Josefa Sudka.
Způsob podání vizuální informace vycházející z principů tzv. nové typografie bral v úvahu zákonitosti optiky a zrakové percepce, která pracuje s textovou a obrazovou složkou integrálně. Propojením písma a obrazu umožnilo redukci textu, který byl dále strukturován a doplněn
typografickými značkami, diagramy či kontrastními barevnými plochami. Integrované propojení písma a fotografie, tzv. typofoto, se uplatňovalo jako mezinárodní proud od 1. poloviny 20. let, v českém prostředí se v masové míře rozvinulo právě v tiskovinách Družstevní práce – časopisech Panorama, Žijeme, Magazin dp, propagačních letácích a reklamních sděleních.
Charakteristickým znakem vizuálního stylu dp byl důraz na fotografii. Ta se prosazovala v umění i v reklamě, případně v obou oblastech zároveň jako u Josefa Sudka, v jehož tvorbě splynula poloha umělecká i propagační. V oboru reklamy se fotografie stala dominantním médiem pro svou exaktnost a schopnost vystihnout charakteristické znaky zboží, struktury materiálů i jejich hmatové a optické kvality – transparentnost či reflexnost skla, hladkost porcelánu a kovů, hrubost textilií.
Význam, který byl v okruhu dp grafickému designu a fotografii přikládán, se projevil i ve výstavní činnosti, která v Krásné jizbě probíhala.
Ladislav Sutnar – grafiky obálek knih
Zdeňka Marčanová a Toyen – Kniha Náš svět, 1934; Nábytek pro panenky, kolem 1948
Nábytek a textil
Kromě zmíněného na výstavě můžete vidět i textilní produkci a nábytek.
Návrhy vzoru koberců
Pozdní léta
V závěru 30.let Krásná jizba ovšem prošla proměnou. Během času postupně opouštěla ortodoxní funkcionalismus a do popředí se dostával zájem o lidovou tvorbu a dekor. Instituce fungovala i po válce, ovšem situaci komplikoval nedostatek materiálů. Zboží tak vznikalo jen v malých sériích a bylo nedostatkové. S nucenou organizační změnou po roce 1948 ztratila Krásná jizba svůj význam – podnik nesoucí nadále toto jméno měl již jiný program.
V jedné místnosti můžete využít možnosti si zahrát na produktového fotografa. Budete lepší než Sudek?
Zdroj: UPM
Fotky: mobil – Petra Gregušová